Alternariová skvrnitost košťálovin
Alternaria brassicicola a Alternaria brassicae
Tuto chorubu způsobují dvě příbuzné houby se shodnými příznaky. Na pravých i děložních listech vznikají hnědé až černé skvrny. Skvrny jsou nejprve drobné, mírně propadlé a okrouhlé. Protáhlejší tvar mají na řapících, květních stopkách a na šešulích. Skvrny postupně zasychají a praskají, na pletivech uvnitř skvrn jsou typické soustředné skvrny. Silněji napadené listy žloutnou, od okrajů zasychají a opadávají. U květáků je možné černání a zasychání růžic. Pouze pekingské zelí je ze všech rostlin pro přímou konzumaci možné chemicky ošetřit proti těmto chorobám. Ve fázi pěti listů provedeme u rostlin první ošetření, to poté opakujeme ve 14 - 20 denních intervalech dle náchylnosti odrůd a průběhu počasí. Ošetření provádíme přípravkem Rovral Flo. Původci přezimují v půdě na napadených zbytcích rostlin, v průběhu vegetace jsou výtrusy roznášeny větrem. Nejlépe se choroba šíří při vysoké vzdušné vlhkosti a vyšší teplotě. Přestože se vyskytuje tato choroba takřka na všech druzích brukvovitých rostlin, škodí nejvíce na pekingském zelí.

Alternariová skvrnitost rajčete
Alternaria solani
Tato choroba často nazývaná jako hnědá skvrnitost způsobuje od poloviny léta na listech velké, nepravidelné, tmavohnědé skvrny, výrazně ohraničené. Je-li infekce silnější mohou listy až zcela odumřít. Stonky a květní stopky mají skvrny menší a oválné, díky nimž dochází často ke zlomení těchto částí. Na plodech se objevují značně velké skvrny, vpadlé, mnohdy prasklé, které se časem pokrývají povlakem výtrusů houby. S ochranou začínáme v polovině června a dle potřeby opakujeme v závislosti na průběhu počasí a výskytu prvních příznaků. Z přípravků je vhodný Rovral Flo. Lze použít i přípravky Bravo 500, Dithane DG nebo Ridomil GOLD MZ 68 WP určené proti plísni bramborové, septoriové skvrnitosti rajčat či černi rajčatové. Potlačují však i alternariovou skvrnitost. Původce houby přezimuje ve formě výtrusů na osivu či napadených rostlinných zbytcích. Za vegetace se šíří větrem a deštěm a to především za vlhkého a velmi teplého počasí (25 stupňů C a více). Často je choroba na bramborách, odkud přechází na rajčata.

Antraknóza fazolu
Colletotrichum lindemuthianum
Při napadení rostliny touto chorobou se na jakékoli nadzemní části vytvářejí nepravidelně okrouhlé hnědé skvrny, které jsou na luscích vpadlé, s červenohnědým, tmavším vyvýšeným okrajem. Skvrny se postupně zvětšují a často zcela splynou. Na starších luscích se vytváří kropenatost z malých nepravidelných skvrnek. Z lusků se houba dostává na semena, která začínají mít žlutohnědé skvrny. Napadené listy hnědnou a odumírají, listy neopadávají ale zůstávají viset. První ošetření provádíme při vytvoření pravých listů a ošetření dle počasí opakujeme 1 x až 2 x v intervalu 10 - 14 dnů. Ošetřujeme spodní strany listů a to přípravky Dithane DG či Champion 50 WP. Původci choroby jsou napadená semena a napadené posklizňové zbytky. V průběhu vegetace se houba šíří větrem, deštěm a hmyzem za vlhkého a chladného počasí. Zcela rezistentní odrůdy neexistují.

Antraknóza ořešáku
Gnomonia laptostylla
Příznakem této choroby jsou velké hnědé ohraničené skvrny, nejprve žlutohnědé, později hnědé, které se postupně zvětšují a spojují. Napadány jsou listy, především kolem nervatury, které následně zasychají a postupně opadávají. Skvrny se mohou objevovat i na plodech, které díky opadu listů špatně vyzrávají. Plody jsou deformované a silně napadené opadávají. Strom je náchylnější k poškození mrazem. Ošetření může velice omezit výskyt této choroby. Postřik provedeme před květem ořešáku a opakujeme po odkvětu 2 až 3x. Ošetřujeme především mladé stromky. Účinný je například přípravek Champion 50 WP. Tento přípravek funguje i proti bakteriální skvrnitosti ořešáku. Původce choroby přezimuje v napadených opadaných listech. Nejvíce se šíří choroba za vlhkého, teplého, deštivého počasí kolem 20 stupňů C a to od poloviny května do poloviny června. Ovlhčení listů je podmínkou ke vzniku infekce.

Antraknóza rybízu
Drepanopeziza ribis
Občas se této nemoci také říká pakustřebka rybízová. Od června vznikají na listových čepelích rybízů a angreštů žlutozelené, ostře ohraničené, 1 až 3 mm velké skvrny se světlezeleným okrajem. Počet skvrn se postupně zvětšuje až začnou skvrny zcela splývat. Silnější napadené listy žloutnou, hnědnou a následně opadávají. Mnohdy opadají všechny listy ještě před dozráním bobulí. Vyjímečně jsou napadány i listové řapíky, stopky květů a plodů a letorosty. Napadené rostliny jsou oslabovány. Tyto keře či stromky velice snadno namrzají. Je to nejzávažnější choroba napadající červené a bílé rybízy. Náchylnost mezi odrůdami je různá. První ošetření se doporučuje před květem, další jedno až dvě ošetření pak po odkvětu v intervalech 1 až 2 týdny. K ošetření je možné použít přípravek Dithane DG. Tento přípravek je současně účinný i proti septoriové skvrnitosti rybízu. Původce antraknózy přezimuje v opadlých napadených listech, ve kterých se v průběhu zimy vytvářejí plodničky s výtrusy. Může však přezimovat i ve formě mycelia v pupenech. K infekcím dochází především za vlhkého a teplého počasí na jaře, a to především na zastíněných místech, kde je nedostatečné proudění vzduchu.

Bakteriální skvrnitost ořešáku
(Xanthomonas juglandis)
Výskyt choroby lze omezit ošetřením (nejlépe před květem ořešáku), které je možné jednou nebo dvakrát zopakovat po odkvětu. Ošetřovat by se měly především malé stromky. K ošetření se používá měďnatý přípravek CHAMPION 50 WP. Tato ochrana je účinná i proti antraknoze ořešáku. Bakterie přezimují v pletivech napadených letorostů, ne však ve spadaném listí a půdě. Mohou být přenášeny i pylem, častěji však dochází rozšiřování vodou. Rozvoj a šíření choroby podporuje vlhké počasí, především na jaře. Nejprve dochází k infekci květů. Na plodech vznikají nejprve vodnaté skvrny, které se rychle zvětšují, propadají a černají. Postupně vznikají velké nepravidelné černé skvrny, ohraničené vodnatým lemem. Skvrny postupují do plodů, kde postihují jádro, které zčerná a seschne. Při pozdním napadení není jádro zasaženo a postižen je jen zelený obal. Napadené plody většinou opadají. Na listových čepelích vznikají nejprve drobné hranaté skvrny, které jsou vodnaté, později hnědé a nekrotické. Skvrny jsou ohraničené nervaturou a splývají ve velké hnědé plochy. Elipsovité nebo kruhovité skvrny mohou být i na nervatuře, listových řapících a na letorostech. V těchto případech může docházet i k zasychání vrcholů letorostů. Na okrajích skvrn se za vhodných podmínek vytváří zasychající bělavý bakteriální sliz.

Bakteriová rakovina třešní a višní
Pseudomonas syringae pv. syringae, Pseudomonas syringae pv. morsprunorum
Tato choroba je jednou z příčin komplexního odumírání peckovin. Bakterie způsobující tuto chorobu jsou nedílnou součástí přirozené mikroflóry a vyskytují se na kůře a listech a stromů. V případě jakéhokoli poranění rostliny, či jejího oslabení např.silým působením mrazu pronikají tyto bakterie do pletiv a způsobují společně s dalšími činiteli vznik rakovinných ran a následné odumírání větví i celých stromů. Ochranou před bakteriovými chorobami jsou pouze důsledná mechanická ošetření. Sem patří například důkladné odřezávání a následné ničení napadených větví. Zcela účinný přípravek k potírání bakterióz zatím neexistuje. Často se však osvědčily postřiky měďnatými preparáty (např. Kuprikol 50) a to v období před květem a následně po odkvětu. Kompletní účinost však při zásahu tímto přípravkem nelze očekávat.

Bakteriová spála růžovitých
Erwinia amylovora
Tato choroba je již delší čas ve světě známá jako jedno z nejzávaznějších onemocnění jádrovin. Na našem území je tato choroba relativně nová a jsou k ní přiřazena přísná ustanovení. V případě, že se objeví na některém z hostitelů, jako jsou například hlohy, skalníky, jeřáby a další, příznaky této choroby, je třeba bezpodmínečně tyto rostliny zlikvidovat. Jednotlivé odrůdy jsou k této chorobě odlišně náchylné. Mezi nejvíce citlivé patří Coxova reneta, Idared, Mantet, Melba Red a Summerred, z podnoží pak A 2, M 1, M 3, M 9, M 12, M 26, M 27, MM 106 a semenáče. Mezi středně citlivé se řadí Astrachan, Jonadel, Jonathan, Mc Intosh, Spartan, Stark Earliest, Summer Delicious, Wealthy, z podnoží pak M 7, popřípadě M 27 či MM 106. O částečné rezistentnosti se dá mluvit u odrůd Golden Delicious, Kidd´s Orange Red, Spencer, Starking, Starkrimson, z podnoží pak M 2, M 4, MM 104, MM 109, Northern Spy či Crab C. Preventivní opatření je v případě bakteriových chorob jedinou účinnou možností ošetření těchto rostlin. Ochranou před bakteriovými chorobami jsou pouze důsledná mechanická ošetření. Sem patří například důkladné odřezávání a následné ničení napadených větví, v případě této choroby i celých rostlin. Zcela účinný přípravek k potírání bakterióz zatím neexistuje. Často se však osvědčily postřiky měďnatými preparáty ( např. Kuprikol 50) a to v období před květem a následně po odkvětu. Kompletní účinost však při zásahu tímto přípravkem nelze očekávat.

Boulovitost brukvovitých
Plasmodiophora brassicae
Tato choroba, mnohdy nazývána nádorovitostí, má za následek nádory různých tvarů a velikostí na kořenech. Původcem je půdní mikroorganismus. Nádory jsou nejprve v průřezu krémové, později hnědé a posléze se rozpadají. Neplést si tyto nádory s nádůrky od larev krytonosce, které mají uvnitř dutinky po žíru. Napadené rostliny zaostávají v růstu, žloutnou, zabarvují se do fialova, vadnou a postupně hynou. Účinná ochrana proti této chorobě je náročná. Na větší plochy je vhodné dusíkaté vápno Perlka, avšak ve vyšší dávce (0,8 až 1 kg na 10 m2) a to zásadně při jarní aplikaci (2 týdny před jarní výsadbou nebo 3 týdny před výsevem). Původce napadá všechny brukvovité rostliny - zeleninu i okrasné. Choroba se šíří napadenou sadbou, zamořenou půdou, nářadím, na obuvi, závlahou i dešťovou vodou, kompostem atd.

Čerň rajčatová
Cladosporium fulvum / Fulvia fulva
Na vrchní straně listů se objevují světlezelené až žluté difúzní skvrny, na jejichž spodní straně vyrůstá jemně sametový povlak fruktifikačních orgánů houby, který je zpočátku nazelenalý, později olivově hnědé barvy. Skvrny se rychle zvětšují a splývají. Napadené listy hnědnou a odumírají. Choroba se šíří od spodních listů směrem nahoru. Při silnější infekci zůstávají napadené rostliny velmi brzy bez listů. I když nové odrůdy rajčat již většinou mají určitou genetickou rezistenci vůči této chorobě, jedná se neustále o nejzávažnější chorobu rychlených rajčat, zejména ve špatně větraných sklenících a foliovnících. K ochraně je možné použít přípravky Bravo 500, Dithane DG nebo Ridomil GOLD MZ 68 WP, které jsou určeny proti plísni bramborové na rajčatech, alternariové (hnědé) skvrnitosti rajčat nebo septoriové skvrnitosti rajčete. Kromě toho je možné použít i mědnatý přípravek Champion 50 WP, který však může zpomalovat dozrávání plodů. Ochrana je nutná především při pěstování náchylných odrůd v chráněných prostorech. Postřiky je třeba provádět preventivně. Původce choroby přezimuje ve formě výtrusů a na rostliných zbytcích, v konstrukcích skleníků i na nářadí a to až po dobu 9 měsíců. Choroba se velmi rychle šíří především při vysoké vzdušné vlhkosti (nad 80%) a teplotě (nad 20st.C.) a při kondenzaci vody na listech (nedokonalé větrání).

Černá hniloba plodů okurky
Didymella bryoniae
Na listech rychlených okurek, ale i vodních a cukrových melounů, vznikají žluté nebo hnědé skvrny, které postupně zasychají a pletivo vypadává. První skvrny jsou na okrajích listových výkrojků. U řapíků a stopek plodů se v místech přirůstání ke stonkům objevují nekrotické skvrny s velkým množstvím velmi drobných černých plodniček. Přlilehlé plody a listy žloutnou a odumírají. Napadené plody se deformují, od špičky černají a zasychají. Hniloba někdy postupuje jen uvnitř plodů. Větší škody jsou u pozdně letních a podzimních kultur. Není-li osivo namořeno vhodným fungicidem je jej možno dodatečně namořit přípravkem Fundazol 50 WP, u skleníkových okurek pak přípravkem Previcur 607 SL. U těchto okurek je možné i napřed namořit naředěným Previcurem 607 SL a následně na sucho Fundazolem 50 WP. Použijeme-li přípravek Previcur 607 SL je třeba výsev provést do sedmi dnů po namoření. Moření je účinné i proti řadě dalších houbových chorob. Za vegetace můžeme provést postřik Rovral Flo, který je účinný i na další listové choroby. Ošetření opakujeme po 10 až 20 dnech. Choroba se šíří osivem, za vegetace pak výtrusy. Ke vzniku infekce je nutná vyšší vzdušná vlhkost či přítomnost kapek vody na rostlině. Rozvoj choroby podporují vysoké teploty, především následuje-li po nich pokles teplot pod 15 stupňů C.

Černá skvrnitost listů růží
Diplocarpon rosae
Při velmi silné infekci mohou být napadeny i větvičky nebo dokonce i květy. Rostliny jsou následně oslabeny, náchylnější ke zmrznutí a hůře kvetou. Nejméně bývají napadány pnoucí růže, nejvíce odrůdy Mabela, Sonja a Whisky. Ošetření je třeba provádět od prvních příznaků nemoci. K ochraně použijte např. přípravky NOVOZIR, BAYCOR 25 WP nebo DITHANE DG. Původce nákazy přezimuje na napadených opadaných listech, proto je důležité veškeré napadené listy spálit. Od května se nákaza šíří na nově vyrůstající listy. Ideální podmínky pro šíření infekce je teplo a vlhko.

Červená spála hvězdníku
Stragonospora gcurtisii
Nejnapadenějšími částmi hvězdníku jsou květní stvoly, listy, cibule, poupata a květy na nichž se tvoří nejprve drobné, červené, ostře ohraničené skvrnky. Ty se postupně zvětšují na velké, hnědočerveně lemované skvrny. V pozdějších fázích jsou tyto skvrny oválné až podlouhle pruhovité. Na jejich povrchu jsou velmi drobné kulovité plodničky. Napadené rostliny se deformují, nemocné pletivo se trhá a vznikají hluboké rány. Květní lodyhy zakrňují, kroutí se a květy se nevyvíjí. Občas se označuje jeko spála hvězdníku. Cibule ošetříme 30-ti minutovým mořením ve Fundazolu 50 WP. Za vegetace můžeme provádět postřiky přípravkem Dithane DG, první provedeme ihned po vyrašení cibule a další následují dle potřeby. Šíří se především napadeným sadbovým materiálem a to především v chladnějším tmavším pěstebném prostředí. Dále tomu napomáhá nadbytečná či nevhodná závlaha.

Fusariové vadnutí aster
Fusarium oxysporum f. sp. callistephi
Nejnebezpečnější choroba tzv. čínských aster. Tato choroba se vyznačuje zčernalými kořenovými krčky, za vlhkého počasí s narůžovělým povlakem houby. Na průřezu jsou u stonků patrné zčernalé cévní svazky. Rostliny chřadnou, žloutnou jim listy, vadnou a odumírají (od spodních směrem nahoru). Nejcitlivější jsou mladé rostlinky nebo rostliny v plném květu. Některé rostliny mohou uhynout už během jednoho dne u jiných může být průběh dlouhý a pozvolný. Preventivně je vhodné pěstební substráty zalít přípravkem Fundazol 50 WP. Toto ošetření se doporučuje zopakovat i přibližně 1 až 2 týdny po výsadbě na venkovní stanoviště. Původce choroby je běžnou součástí půdní mikroflóry. Přežívá na odumřelých zbytcích napadených rostlin. Přenos je možný i infikovaným osivem (z napadených porostů). Za vegetace se choroba šíří větrem, deštěm, zálivkou, hmyzem a zeminou. Ideální podmínky jsou při vyšší teplotě půdy a přehnojení dusíkem.

Elsinoe veneta
(Elsinoe veneta)
Tato choroba nemá český název, jedná se o konidiové stádium Gloeosporium necator. Při napadení se na listech a řapících objevují drobné, tmavě červené skvrnky s bělavými vypadávajícími středy. Na prutech se objevují načervenalé až fialové skvrny, které jsou vystouplé a postupně splývají. Ve druhém roce po infekci se na plodných prutech vytváří rakovinné rány z nichž se houba dále šíří. Ochrana je obdobná jako u houbové metlovitosti maliníku - výběr vhodného stanoviště a okamžité odstraňování napadených výhonů, nejlépe však celých keřů. Pokud chcete využít chemické ošetření, pak se nabízí řešení aplikace měďnatých či sirných přípraků. Využít lze i přípravky manzoceb a captan. Konkrétní přípravky - Kuprikol 50, Sulikol K, Dithane M 45, Novozir MN 80, Orthocid 50.

Hniloba vlašského ořešáku
(Pseudomonas junglandis)
Tato choroba ve vlhkých letech znehodnocuj plody ořešáku. Na oplodí se objevují černé vpadlé skvrny různého rozsahu, při časné infekci může být zasažené i jádro. Choroba postihuje i pupeny, listy, květenství a výhony. Baktérie se šíří deštěm a hmyzem. Proti bakteriovým chorobám je nejúčinější důsledná mechanická ochrana. Především to je odřezávání a ničení nemocných větví, popř. celých rostlin. U ořešáku je třeba otrhávat napadené listy, plody a výhony. Z chemických přípravků je možné použít Kuprikol 50 před květem a po květu.

Hnědnutí a odumírání větví thují
Didymascella thujina, Kabatina thujae nebo Argyresthia thuiella
Hnědnutí a odumírání větví thují mohou způsobovat čtyři různé příčiny. Je-li na výhonech patrná činnost škůdců (vyhlodané drobné otvory), je rostlina napadena molovkou thujovou, tyto příznaky jsou patrné zhruba od srpna. Dále mohou tato poškození způsobovat dvě různé houby Kabatina Thujae a Didymascella thujina. Jejich napadení je patrné až od konce léta a na odumřelých výhonech jsou patrné malé černé plodničky, popřípadě naduřelé polštářkovité plodnice. Poslední možností je působení sucha a blízkosti posypové soli. Houby se šíří při nedostatku hořčíku a vápníku, chorobám napomáhá i příliš hustý porost. Nazelenalé larvy molovky thujové přezimují v lístcích rostlin. Vajíčka kladou v polovině června. Proti houbovým chorobám ošetřujeme od konce května postřiky přípravkem Dithane DG, opakujeme třikrát po 2 až 3 týdnech. Molovku thujovou hubíme přípravkem Decis Flow 2,5 ve druhé polovině června.

Hnědnutí listů meruněk
(Gnomonia erythrostoma)
Jedná se o jednu z nejzávažnějších chorob vyskytujících se na meruňkách. Projevem této choroby je předčasné opadávání listů a zhoršená kvalita i množství plodů. Působením této choroby je ovlivněna i diferenciace květních pupenů a vyzrávání dřeva. Houba přezimuje ve spadaných listech, kde se vyvíjejí plodnice, askospory dozrávají 2 až 3 týdny po odkvětu meruňky a k jejich uvolňování dochází při ovlhčení listů (déšť) v průběhu 3 až 5 týdnů. Tyto askospory jsou jediným zdrojem šíření infekce. V červnu až červenci tak můžete zjistit příznaky choroby: zvětšující se žlutozelené skvrny následně od středu hnědnou a list se později zkroutí a odpadne. K ochraně před touto chorobou patří především dokonalá likvidace veškerých spadaných napadených listů. Chemické ošetření je vhodné provádět přípravkem Baycor 25 WP, Syllit 65 W či Novozir N 80. První ošetření provádějte 2-3 týdny po odkvětu, následující 3 ošetření v intervalech 10-14 dnů.

Hniloba jahodníku
Tato nemoc způsobuje u plodů hnědnutí, a posléze žloutnutí a zasychání. Jedná se o jedno z nejrozšířenějších a nejzávažnějších houbových onemocnění. Vývoj této choroby umožňuje větší vlhkost, nedostatek minerálů v zemině a husté listoví. Napadány jsou většinou buď přerostlé nebo dusíkem přehnojené rostliny. K ochraně je možné použít přípravky Euparen Multi, Mythos 30 SC nebo Rovral Flo. S ošetřením je třeba začít včas. První postřik by měl být použit v době, kdy jahodník začíná kvést (2 až 5 procent kvetoucích rostlin) a druhý opakujeme po sedmi dnech.

Houbová metlovitost maliníku
Didymella applanata
Tato choroba se vyskytuje především u rostlin vysazených v podmínkách nevhodných pro pěstování této rostliny (příliš suché prostředí, oslunění, alkalická půda). Na rostlině se začnou objevovat hnědočervené popř. fialové fleky (v blízkosti pupenů), kůra napadených rostlin začíná praskat a výhony odumírají. Může se stát, že v dalším roce obrazí některé keře z adventivních kořenů a vzniká tzv. metlovitost. Zárodky houbové choroby přezimují v napadených výhonech. Ochranu proti této chorobě lze zajišťovat výběrem vhodného stanoviště, dále okamžitým odstraňováním napadených výhonů, nejlépe však celých keřů. Pokud chcete využít chemické ošetření, pak se nabízí řešení aplikace měďnatých či sirných přípraků. Využít lze i přípravky manzoceb a captan. Konkrétní přípravky - Kuprikol 50, Sulikol K, Dithane M 45, Novozir MN 80, Orthocid 50.

Houbové choroby česneku
komplex mikroskopických parazitických hub
Choroby česneku způsobuje komplex několika hub. Jsou to především Fusarium spp., Botrytis spp., Penicillium spp., Sclerotium cepivorum a v některých lokalitách i houba Helmithosporium allii. V průběhu vegetace se napadení projeví žloutnutím listů, redukcí kořenů a poškozením podpučí, což způsobuje postupné vadnutí a následné odumírání rostlin. Dojde-li k napadení při skladování rostliny trouchniví - jednotlivé stroužky nekrotizují, sesychají a nakonec vyschne celá cibule. Povlak hub je dobře vidět při průřezu cibulemi, je narůžovělý, bílý, modrozelený či světle šedý. K preventivním ošetřením patří především moření stroužků před výsadbou přípravkem Rovral Flo. Nachystaný mořící přípravek je nutno použít v nejkratší možné době (nelze jej použít až druhý den) a nelze jej použít vícekrát. Použitý přípravek je vhodné nalít na osázenou plochu česneku. Moříte-li i proti háďátku, proveďte nejprve oštření v Sulce a až poté odděleně prevenci proti houbovým chorobám. Infekce se většinou šíří z napadených stroužků použitých na sadbu, ze zamořené půdy či z posklizňových zbytků napadených rostlin. Výskyt je většinou v těžkých a zamokřených půdách za teplého a deštivého počasí.

Houbové choroby mečíků
komplex hub
Moření hlíz před výsadbou je nejideálnějším způsobem ochrany mečíků. Připravenou mořící jíchu nelze použít druhý den. Při opakovaném použití se objem doplňuje na původní množství dvojnásobnou koncentrací. K moření používáme přípravek Rovral Flo. Na mečících se různými způsoby šíří větší množství houbových chorob. Botrytis gladiolorum způsobuje v místech vegetačních vrcholů rostlin na hlízách hluboké skvrny. Na listech jsou skvrny světlé, černohnědé, zpočátku drobné a následně se protahují. Květy mají sklovité skvrny. Fusarium oxysporum f. sp. gladioli se projevuje slabším růstem, žloutnutím listů od špiček a následným odumíráním rostlin. Na hlízách způsobuje tmavé propadlé okrouhlé skvrny. Na průřezu hlízou jsou velmi patrné tmavé cévní svazky. Stromatinia gladioli má obdobné příznaky, avšak na bázích listů se objevují drobná černá tělíska. Septoria gladioli má obdobné skvrny na hlízách, na listech se však objevují okrouhlé 5 mm velké černě lemované skvrny se stejně zbarvenými drobnými plodničkami. Škodí především na mladých rostlinách vypěstovaných z brutů. Penicillium gladioli vytváří skvrny s modrozeleným plísňovým povlakem a to především na oslabených či poškozených rostlinách.

Chorobné zavadání klematisu
Nejčastější a nejzávažnější choroba klematisů projevující se z počátku svěšenými listy a květy. Následně zvadnou i zhnědnou celé rostliny. Příčinou je houba pronikající do rostliny přímo z povrchu půdy. Ucpává a blokuje vodivá pletiva, čímž zapříčiní úhyn rostliny. Při této hrozivě vypadající chorobě je možné rostlinu zachránit. Důležité je odstranit všechny postižené části. Nejjistější je odstranit celý stonek až u země. V žádném případě odstraněné části nekompostujte, ale bezpečně zlikvidujte. Pakliže je rostlina vysazena dostatečně hluboko a v dobrých podmínkách, vyžene nové výhony, mnohdy však až v následujícím roce. Rostlině dopřejte tekuté hnojivo z mořských řas. Choroba se přenáší v teplejším letním počasí a do rostlin se dostává většinou vzduchem. Tato choroba je v našich podmínkách velmi častá a žádná speciální ochrana proti ní neexistuje. Jedinou bezpečnou prevencí je dokonalé dodržování podmínek pro pěstování klematisů. Při častějším napadení je třeba každý měsíc nasadit chemické ošetření fungicidy.

Choroby kořenového systému ovocných dřevin
Jedná se o skupinu chorob s jejichž výzkumem se započalo v nedávné minulosti. Patří sem například choroby rodu Phytophtora, Verticillium, Roesleria pallida, Roesleria hypogaea či Rosellinia necatrix (původně sledovaná pouze u vinné révy). Všechny tyto choroby aktivně parazitují na kořenech napadených stromů. Chemická ošetření většinou nepřinášejí kýžené výsledky, takže jedinou účinnou možností je dodržování preventivních opatření. Tento fakt je dán především díky vlastnosti těchto chorob, umožňující jim přežívat v zemině na stanovišti i několik let po likvidaci postiženého stromu. Preventivní opatření jsou následující: Jednotlivé ovocné odrůdy vysazujte pouze v klimatických a půdních podmínkách odpovídajících jednotlivým rostlinám. V případě ohrožených oblastí, vysazujte pouze odolnější odrůdy na patřičně odolných podnožích. Řez u peckovin neprovádějte v zimním období ale krátce po sklizni. Větší řezné rány je třeba dezinfikovat. Dále je třeba řádně ošetřit i další poškození jako různá poranění či trhliny zůsobené působením mrazu. Včasné ošetření patřičnými prostředky je vždy nejjistější. Lze použít stromové balsámy, štěpařské vosky, přípravky Valsa Wax, Funaben 3 či Santar SM. Dále se často využívá roztok modré skalice, směs latexu s fungicidy (vysoká koncentrace 1-2%), popřípadě i našimi předky využívaný způsob ošetření jílem smíšeným s kravincem. Řez a tvarování korun by mělo být prováděno tak, aby stromy nebyly ohroženy případným vylamováním větví. Další ochrana se týká zamezení poškození stromku okusem zvěře (fólie, pletiva atd.), či snížení možnosti vzniku mrazových desek a trhlin, především u peckovin (bílení kmenů). V případě poškození rostliny houbovými chorobami je třeba co nejrychleji likvidovat postižené části, popř. celé rostliny, dále pak odklidit všechny odřezané části z blízkosti dřeviny. Veškeré napadené dřevo je nejlepší po odstranění z rostliny spálit. Stejně tak i napadené listí, ve kterém by také mohli přečkávat zárodky houbové choroby.

Kadeřavost broskvoně
Taphrina deformans
Tato choroba je velmi častá v našich podnebních podmínkách, infikovány jsou většinou ovlhčené listy při teplotách kolem 20 stupňů C. Díky velkému rozšíření této choroby u nás, je na současném trhu k dostání i několik přípravků k ošetření postižených stromků. Velmi důležitý je termín ošetření. Teoreticky je možné ošetřovat kdykoliv od opadu listů na podzim do doby, kdy začínají rašit vrcholové pupeny. Samozřejmě, že za mrazivého počasí není možné ošetření provádět. V této době použijte měďnatý přípravek Champion 50 WP. Osvědčuje se jedno ošetření před příchodem zimy a jedno nebo dvě ošetření v době rašení vrcholových pupenů. Kromě tohoto přípravku jsou vhodné i Delan 700 WG, Dithane DG, Sulka či Syllit 65. Jakékoli ošetření pozdější než v době květu je zcela neúčinné.

Krčková hniloba ovocných dřevin
Tato choroba často nazývaná i jako límcová choroba ovocných dřevin má svůj původ v působení houby Phytophtora cactorum. Tato choroba se výrazně vyskytuje především na kořenových krčcích jabloní, ale byla již zjištěna i na třešních a višních. rychlost posupu hniloby je závislá především na citlivosti jednotlivých druhů podnoží a samozřejmě také na půdních podmínkách (těžké půdy, vlhké půdy apod.) Citlivější podnože jsou MM 104, MM 106, M 7 a u třešní a višní pak Prunus mahaleb oproti odolnější P.avium. Učinné chemické ošetření nelze využít, proto jako jediný možný způsob boje s touto chorobou jsou preventivní opatření a ošetření, která snižují případnou možnost napadení rostliny touto chorobou. Preventivní opatření jsou následující: Jednotlivé ovocné odrůdy vysazujte pouze v klimatických a půdních podmínkách odpovídajících jednotlivým rostlinám. V případě ohrožených oblastí, vysazujte pouze odolnější odrůdy na patřičně odolných podnožích. Řez u peckovin neprovádějte v zimním období ale krátce po sklizni. Větší řezné rány je třeba dezinfikovat. Dále je třeba řádně ošetřit i další poškození jako jsou různá poranění či trhliny zůsobené působením mrazu. Včasné ošetření patřičnými prostředky je vždy nejjistější. Lze použít stromové balzámy, štěpařské vosky, přípravky Valsa Wax, Funaben 3 či Santar SM. Dále se často využívá roztok modré skalice, směs latexu s fungicidy (vysoká koncentrace 1-2%), popřípadě i našimi předky využívaný způsob ošetření jílem smíšeným s kravincem. Řez a tvarování korun by mělo být prováděno tak, aby stromy nebyly ohroženy případným vylamováním větví. Další ochrana se týká zamezení poškození stromku okusem zvěře (fólie, pletiva atd.), či snížení možnosti vzniku mrazových desek a trhlin, především u peckovin (bílení kmenů). V případě poškození rostliny houbovými chorobami je třeba co nejrychleji likvidovat postižené části, popř. celé rostliny, dále pak odklidit všechny odřezané části z blízkosti dřeviny. Veškeré napadené dřevo je nejlepší po odstranění z rostliny spálit. Stejně tak i napadené listí, ve kterém by také mohli přečkávat zárodky houbové choroby.

Krčková hniloba cibule
Botrytis allii
Nejčastější skládková hniloba kuchyňské cibule, v jejím průběhu jsou cibule nejprve od vrcholů napadány hnilobou, následkem toho suknice cibulí měknou a hnědnou. Napadené cibule předčasně raší, mumifikovatí či hnijí, na jejich povrchu se objevují jemné hnědošedé povlaky hub později i plochá černá tělíska. První příznaky se mohou vyskytovat již při sklizni. Před setím sazečky či šalotky namoříme v přípravku Fundazol 50 WP. Suchý způsob moření se provádí protřepáním sazečky v nadbytku přípravku a přebytek se odstraní. Mokrý způsob probíhá namáčením sazečky v suspenzi přípravku po dobu asi 20 minut. Choroba se šíří napadenými sazečkami, semeny, posklizňovými zbytky napadených rostlin, za vegetace se šíří bezpříznakově. Ideální podmínky pro vznik a šíření choroby jsou za deštivého a chladnějšího počasí koncem vegetace, při nevhodném zavlažování, při přehnojení dusíkem, nevhodnou sklizní, mechanickými poraněními rostlin a nevhodným skladováním. Nejčastěji jsou napadené cibule vypěstované ze sazečky a především odrůdy neštiplavé a běloslupké.

Křenčení jablek a korkovatění dužniny
Fiziologická choroba způsobená u jabloní nedostatkem boru. Na povrchu plodů se vyskytují zelené skvrny a v dužnině se objevují hnědé skvrny. Stromy u nichž je možné předpokládat nedostatek boru, či se toto postižení již projevilo, je třeba podporovat ve výživě postřikem 0,5% až 1% roztokem Boraxu.

Moniliová hniloba jádrovin
Monilinia fructigena
I když proti této chorobě není speciální ochrana, je pro ni účinná většina prostředků používaných proti strupovitosti. Jsou to např. Baycor 25 WP, Discus, Hattrick 50 WP, Mythos 30 SC nebo Polygram WG. U velmi náchylných odrůd je možné před sklizní použít přípravek Euparen Multi, který má krátkou ochrannou lhůtu. Při této nemoci slupka i dužnina plodu měkne a hnědne. Napadené plody většinou opadávají, ale mohou i mumifikované zůstávat viset na stromech. V ojedinělých případech mohou být napadeny i větvičky či květy. Původce choroby přezimuje především v korunách stromů na mumifikovaných plodech, ale i na opadlých nebo nevhodně likvidovaných napadených plodech. Za vegetace se šíří větrem, vodou nebo hmyzem. K infekcím dochází především po poranění. Nejčastěji to bývá za deštivého a teplého počasí.

Moniliová hniloba plodů peckovin
Monilinia laxa
U meruněk, broskví, sliv, třešní i višní měknou a hnědnou při této chorobě slupky i dužnina. Na hnědých pletivech plodů se objevují bílé polštářky tvořené fruktifikačními orgány houby, většinou uspořádané v soustředných kruzích. Napadené plody většinou opadávají, často se ale stane, že zůstanou viset na stromech. U višní, meruněk a třešní napadá tato houba i květy, větvičky a listy - je tím zapříčiněna spála peckovin - moniliový úžeh. Ošetřujeme v lokalitách s pravidelným větším napadením a u náchylných odrůd při poškození plodů. Ošetřování se provádí před sklizní přípravky Horizon 250 EW a Rovral Flo. Původci choroby přezimují v mumifikovaných plodech v korunách stromů, na opadaných špatně zlikvidovaných napadených plodech a u višní a meruněk i na napadených větvičkách. V průběhu vegetace se šíří hmyzem, vodou, větrem. Ideální podmínky jsou při teplém a deštivém počasí a při drobných poraněních - kroupy, vosy, obaleč švestkový, pilatky, vrtule třešňová či fyziologickém praskání plodů.

Moniliový úžeh (spála) peckovin
Monilinia laxa
Ošetření se provádí v období na začátku květu a při podmínkách vhodných pro chorobu i v době opadu květních plátků. Doporučuje se především v případech, kdy v tuto dobu teplota vzduchu klesne pod 12 stupňů C a současně je vysoká vzdušná vlhkost nebo je ovlhčení listů delší než 15 hodin. K ošetření je možné použít přípravky Horizon 250 EW nebo Rovral Flo. Při této chorobě listy na napadených větvičkách postupně vadnou a usychají. Přitom zůstávají na větvičkách, které vypadají jako spálené (proto též spála nebo úžeh). Na napadených letorostech se objevuje klejotok, který postupně přichází i na starší dřevo a může být příčinou rozsáhlejšího poškození stromů. Větvičky mohou být napadeny i po mechanickém poškození (např. kroupy).

Nectriová rakovina jabloně
(Nectria galligena)
Choroba napadající jabloně především ve vyšších polohách a chladnějších oblastech. Náchylnost je rozdílná pro jednotlivé odrůdy, nejvíce jsou napadány James Grieve, Coxova reneta a Parména zlatá zimní. Vývoj choroby podporuje nevyrovnaná výživa (zejména nadbytek dusíku) a hustá výsadba. Nejčastější výskyt je také na těžkých jílovitých půdách s vysokou hladinou podzemní vody. Houba napadá letorosty, větve i mladé kmeny. Následně se na těchto částech stromu objevují prstencovité boulovité zduřeniny. Infekce napadá rostlinu v místech poranění způsobených mrazem, kroupami, větrem, řezem či hmyzem. Šíření velice napomáhá deštivé počasí. Při ochraně jsou důležitá především preventivní opatření jako výběr vhodného stanoviště, odrůdy, podnože či zvolený pěstitelský tvar (nejideálnější je vysokokmen). Dále je třeba provádět řez ve správnou dobu (ne za deště), starat se o vyrovnanou výživu a kypření zeminy. Napadené větve včas odstraňujeme a rány ošetřujeme přípravky Santar SM, Funaben 3 či Stromovým balzámem.

Odumírání maliníku
Didymella apllanata
K chemickému ošetření je vhodný přípravek EUPAREN 50 WP. Ošetření od výšky letorostů 20 cm, 2-3 x v intervalu 10-14 dní. Základem ochrany jsou však preventivní opatření. Především výběr vhodného stanoviště (vyhnout se těžkým a zamokřeným půdám), vyrovnaná výživa, včasná obměna porostů, mulčování a včasné odstraňování napadených prutů. Na rostlinách se objevují různě velké ohraničené skvrny. Koncem léta skvrny hnědnou, dochází k nekrózám, praskání a odlupování borky. Silně postižené výhony mají v následujícím roce menší přírůstky a za příznivého počasí pro rozvoj patogena, předčasně, často na začátku sklizně, zasychají. Přezimuje na napadených jednoletých prutech, kde se vyvíjejí plodnice s vřecky a askosporami. K infekci mladých výhonů dochází v květnu a v červnu. Šíří se především v zahuštěných a starších porostech.